Esemeska

18. dubna 2018 v 23:19 |  Ela mezi pozemšťany
Nemám ráda lidi. Někdy se jim člověk ale nevyhne, tak jako já dneska večer v šalině. Schválně jsem se roztáhla přes dvě sedačky, aby se lidé v poloprázdné večerní MHD rozmístili rovnoměrně a hlavně ne na sedadlo vedle mě. Hned na další zastávce si ke mně přisedla starší kulatá paní. Mrkla na můj telefon a zeptala se, jestli v něm mám esemesky. No mám a hned mě napadlo, že chudák Máňa má vybito a Pepa neví, kdy na ni čekat, aby chudák něšla sama domů. Poskytla jsem tedy ženě v nesnázích svůj milovaný telefon. Lidi by si měli prostě víc pomáhat a slabší chránit a silnějším ustupovat.

S pocitem právě vykonaného dobrého skutku koukám z okýnka a poslouchám jak ťuká, ťuká a ťuká. Já se snažím i obsáhlé informace nacpat do jedné zprávy, abych ušetřila, ne tak ta dobrá žena vedle mě. Přemýšlela jsem chvilku nad tím, jestli se mám ozvat a říct jí, že Vojnu a mír opravdu v jedné esemesce posílat nemusí, obzvlášť když je to z mýho telefonu. Taky jsem si netroufla ji upozornit na možnost přeformulovat text tak, aby byl úderný a krátký, jak to dělám já. Raději to celý vymažu a začnu znova, než by mi zpráva zbytečně o pár znaků přetekla do dvou, to dá rozum, že jo. Ale měla sem trochu strach, aby neměla pocit, že se povyšuju, že su nějaká elitářka, když mám nejen kredit ale aji nabitej telefon, ze kterýho dou odesílat esemesky.

Chvilku jsem ještě přemýšlela o dobru ve světě a jestli má cenu za ně bojovat, když mi konečně ta dobrá žena vrátila můj mobil. Načež zahlásila, že určitě nesmím zvedat hovory z čísla, na které právě odeslala svoje sebrané memoáry.
"Víte von můj bejvalej se právě vrátil z kriminálu no a já sem mu psala, ať mě nekontaktuje. Von mě tolikrát zbil, že sem se aji přestěhovat musela. Jé co já s ním jenom zažila za problémy. Tak až vám bude volat, tak se s ním nebavte, von totiž umí napíchnout telefon a zjistit si kde člověk bydlí, tak jako aby mě nenašel. Nechcete to zaplatit, že ne?"
Tak to vám paní pěkně děkuju! Jen doufám, že se to všechno nějak vysvětlí. Lidi by si měli pomáhat a bejt na sebe hodný, to se snad všichni shodnem, ne?

P.S. Tento příběh pokračuje zde: http://eleonorakolcava.blog.cz/1806/esemeska-2
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 petrflasar27 petrflasar27 | Web | 21. dubna 2018 v 11:41 | Reagovat

Jo, to byl fakt dobrej skutek.  Nebo vtip.?

2 Čerf Čerf | E-mail | Web | 1. května 2018 v 12:12 | Reagovat

Není nad dobrý skutek, který dobří lidé umějí ocenit :-).

3 Kitty Kitty | E-mail | Web | 15. června 2018 v 19:46 | Reagovat

Podvratná SMS od podvraťačky. Snad příběh nebude mít pokračování! O-O

4 lissy-paolohn lissy-paolohn | E-mail | Web | 16. června 2018 v 21:54 | Reagovat

[3]: Pokračování je, naštěstí ne tak strašné. :-)

Tak to je teda drsný konec. Docela bych se bála. Ale máš to jinak nádherně napsaný. Moc dobře se mi to četlo. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama