Stejné místo, jiný čas

15. května 2017 v 23:22
V poslední době mám dojem, že spolu sice sdílíme stejný prostor, ale nežijeme ve stejném čase. Někteří z nás žijí ve 21. století a uvažují nad světem dneška. Někteří z nás uvízli ve století minulém a čas od času se setkám s někým, kdo ke mně hovoří přes propast času dvou století. Každá doba má svoje vynálezy, kulturu, to co ji vzrušuje, myšlenková schémata, se kterými operuje. Proto ve mně vzrůstá nepochopení, když čtu názory, kteréjakoby se zhmotnily ze stran knih psaných švabachem.

Nejčastěji si to uvědomuju u debat nad stavem českého školství. Předevčírem jsme oslavili třísté narozeniny Marie Terezie, ženy, které v našich zemích zavedla všeobecnou vzdělávací povinnost. Inspirovala se v sousedním Prusku, protože za jejího života se svět překotně měnil a ona potřebovala držet krok s Anglií, Francií a Pruskem. Objevily se první manufaktury a monarchie se modernizovala, aby nezůstávala za příliš pozadu. Vysloužilí vojáci, kteří se vrátili z válek o rakouské dědictví si za pár měsíců udělali rekvalifikační kurz a mohli začít děti na venkově i ve městech učit psát, číst a počítat. Marie Terezie věděla, že žije v měnícím se světě a dokázala se dívat dopředu, její impérium se udrželo ještě dalších dvě stě let.

Tenkrát se jistě našli lidé nespokojení se zaváděním novot. Dnes se najdou lidé, kteří by na českých školách nejraději zakonzervovali devatenácté století. Po učitelích chtějí, aby vyžadovali discilplínu a přísnou kázeň. Vždyť těm vojákům to tak pěkně šlo. Po dětech chtějí, aby se pěkně naučily to, co budou potřebovat v panské manufaktuře postavené za humny. Jak jinak si vyložit slova našich předních politiků o tom, že je potřeba nahnat děti na učňáky a do továren? Bohužel tito politici mentálně uvízli někde mezi Bachovským absolutismem a centrálně plánovaným hospodářstvím. Ani jedno z toho se moc neosvědčilo. A navíc se svět mezi tím změnil. Lidé například používají elektřinu, stroje a dokonce internet! Možná by bylo na čase to přestat některým našim politikům tajit.


Bylo by krásné, kdyby si naši čelní představitelé všimli, že je kolem nich jednadvacáté století. Kdyby se začali dívat do budoucna, kdyby se pokusili využít vymožeností dnešní doby ke vzdělávání všech. Nechceme školu, která vychovává dělníky do manufaktur a která v dětech vyvolá odpor k učení. Potřebujeme lidi, kteří se učí rádi a s chutí, kteří žijí v dnešku a dívají se s důvěrou do budoucnosti. Takové kteří se nebojí používat vymoženosti našeho světa, nebojí se experimentovat, nebojí se dělat věci jinak. Potřebujeme co nejlíp využívat potenciál lidí, jen tak máme šanci, že naše země obstojí a že se nám tu bude dobře žít.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama