Duben 2017

Tak ste mistři no a co, no a co, no a có

20. dubna 2017 v 9:18
Vyrazily jsme si za kulturou. Obě vyhledáváme náročnější kusy a máme rády experimentální divadlo. Jana měla zrovna volný lístek a já mám pořád tu řečovou vadu, která vám brání říkat NE, tak byla volba společníka docela snadná. Varovaly nás už davy v modrobílém před divadlem. Já dorazila v černočervené a cítila jsem se patřičně nepatřičně.

Prozatím se hrálo na jevišti i na ledě a mezi diváky náš pocit nepatřičnosti zmizel. Kabáty ze šatny jsme si vyzvedávaly za odpočítávaní vteřin do konce zápasu a mně došlo, že Kometa vyhrála titul a že jsem svědkem historické události, která mi je ale úplně fuk. Chtěly jsme si po divadle popovídat a tak jsme si v divadelní kavárně objednaly dvě deci bílého vína, jak se to tak pro dámy našeho věku a postavení hodí. Hovořily jsme právě o úspěších svých studentů a potažmo i našich pedagogických úspěších při výuce jazyků, když se do divadelní kavárny nahrnula partička fanoušků Komety. Hovor o tom, jak nejlépe žáky namotivovat pak přerušilo skandování sloganu "Tak jsme mistři no a co, no a co." Začaly jsme rozebírat potřebnost hry ve výuce děti a dospělých, ale přes skandování Li a Li a Líbéte nám prdele jsme měly potíže se slyšet.

"Holky, my máme titul a co vy" prolomil ledy ten bez zubů. My máme taky titul, tak tu radost chápeme. Na oslavu vítězství jsme si objednaly další dvojku. "Holky, vám je to snad jedno, že Kometa vyhrála? Ste snad z Liberca?" Zeptal se nás ten v dresu Zetor. "Zděléte podprdy a hoďte na stůl kalhotky" pokračoval a spiklenecky na mě mrkl "Tobě já věřím" Asi jsem ho zklamala a svoje kalhotky nikam nehodila. Raději jsem do sebe naklopila druhou dvojku a objednala si třetí. A chlapci začali zpívat hymnu komety. Freude, schoner Gotterfunken byla má záchrana při maturitě z němčiny a dokázala jsem se k ní dostat z každého z třiceti maturitních témat. Ani jsem nevěděla, že dokážu zazpívat stejně hlasitě jak osm chlapů. Asi si to dám do životopisu, jako jeden ze svých největších životních úspěchů. A proto Vzhůru modrobílé šály, vzhůru Brno Kometa. Hudba lidi sbližuje. Byl to fajn večírek.

Konspirační rande

14. dubna 2017 v 8:48
Jak jsem stará, tak jsem hloupá. Šla jsem na rande. Ze seznamky. Ale možá to ani nebylo rande, možná to můj společník pojal jako osvětovou činnost. Plně v duchu hesla tohoto týdne si vzal slovo a hovořil. Asi mám napsáno na čele, že je potřeba se se mnou bavit o politice, protože všechna moje rande za poslední rok se zvrhnou v hlubokou politickou debatu. Někdy zajímavou, ale spíš ne. Ani nevím, jak se to tak stane, ale jak už to jednou začne, není návratu. Moje prosby, ať změníme téma, vedou jen k tomu, že si za večer vyslechnu víc konspiračních teorií.

Takže včera jsem si zopakovala, že všichni jsme zmanipulovaná masa, co bere zprávy jen z Babišových médií a televize nám lže. Já to těžko posoudím, protože televizi nemám, ale moje rande, říkejme mu třeba Karel, o tom ví svoje. Kouká na zprávy denně a ví, že je to všechno podvrh. Na Měsíci nikdy nikdo nepřistál, všichni to už dneska vědí, že se to točilo v Texasu a v Arizoně a že na tom videu je spousta chyb. Lidskému tělu totiž při průchodu ionosférou úplně změknou kosti a zabráníte tomu jen když raketu opláštíte deseti centimetry olova. Ale to vám zase nevzlítne ta raketa, to dá rozum, žejo. A kdyby náhodou někdo pochyboval, tak Neil Armstrong se po "přistání" mračil a to je přece jasnej důkaz.

Johna Lennona nikdo nezastřelil, dodnes žije v Indii. Mark Chapman, jeho vrah, je dodnes v hypnóze a v base. Je podezřelé, že ho nikdo předčasně nepropustil a to i přes jeho vzorné chování. To je jasný důkaz, že je to celý zmanipulovaný. Řídí ho možná Ilumináti, z jachet, co se teď stahují k Číně. Na internetu to prosáklo, ale Babišem zmanipulovaná média o tom mlčí. Všeobecně se ví, že Ilumináti by chtěli nejlíp řídit tento svět z Marsu a nechat současné lidstvo pozabíjet se mezi sebou, ale uniklo mi, jestli ionosféra nemá na Ilumináty vliv, nebo zvládnou tu olověnou raketu. Každopádně je pro ně úplně jednoduché nám sypat něco do vody a vydírat vládu, protože vodovody vlastní Francouzi a to je jasný spiknutí. Už jsem jen čekala, kdy dojde na Chemtrails, ale o těch jsem se včera nedozvěděla nic.

Tou dobou už dávno bylo jasné, že Karel není tím princem na bílém koni, kterého vyhlížím. Že druhé rande a podrobný výklad o tom, co se stalo jedenáctého září už prostě nezvládnu. Pro něj je svět zlý, nebezpečný a spěje ke konci, všichni nám jdou po krku. Já žiju jinde. V místě, kde si lidi pomáhají, mají se rádi a koukají se na to, co se povedlo a problémy se snaží řešit. A neřeší je tím, že koukají na videa a pak o tom mluví. V mém světě lidi jdou a něco udělají. Takže nemusíme cestovat do vesmíru, v jiných světech žijeme už tady.

P.S. Není tu zdaleka všechno, jenom Karlovy monology. Naší debatě o uprchlících a přímé demokracii hodlám věnovat samostatné články.