Listopad 2016

Vztahové mapy

12. listopadu 2016 v 11:06
Ty víš která, ta odbarvená blondýna, co si vzala toho automechanika, jak se kvůli ní rozvedl s tou alkoholičkou co ta jejich dcera teď žije v Teplicích s tím instalatérem. Tak si představ, že toho jejího instalatéra potkala nejlepší kamarádka Marcelčiny tety s nějakou jinou ženskou!

Pro můj mozek je tohle naprosto přehledné schéma a ještě by byl schopen dodat, kde byla dotyčná alkoholička na léčení, jak jim tam vařili a s kým se seznámila. Včetně vzájemých vztahů těchto známostí z léčebny. Jasněže vím kdo.

Zapamatovat si spoustu informací o svých kamarádkách, jejich kamarádkách, manželech, dětech, kolezích z práce, pošťácích a vůbec o lidech a jejich vzájemných vztazích je pro mne jednoduché. Když mi však někdo popisuje, jak funguje karburátor nebo nejvýhodnější půjčka, mozek rezignuje. Ani se nesnaží o pochopení, protože nejspíš ví, že je to nad jeho síly.

Dlouho jsem sama sebe obviňvala z intelektuální lenosti, ale nakonec jsem si přece jen přiznala, že do tajů karburátru nikdy neproniknu. Můj mozek se specializuje na to, aby věděl kdo. Takže kdybyste někdy potřebovali poradit, kdo peče nejlepší větrníky, nebo koho si vzal před deseti lety spolužák vašeho kamaráda z vysoké, víte, koho se zeptat. Ale s karburátorem na mě nechoďte.

Hleddám štíhlou na cestu po Izraeli

4. listopadu 2016 v 16:13
Tvrdil inzerát na cestovatelské seznamce. Přemýšlela jsem, jak to pan inzerent myslel. Chce štíhlou ženu, aby mu nevytlačila z vířivky moc vody? Obává se, že by jeho společnice mohla zabírat zbytečně moc místa kdyby náhodou v Izraeli měli sdílet lože za účelem snížení nákladů? Je hubený a chce si od spolucestovatelky občas půjčit kraťásky a nebo tričko?

Já sama mám na spolucestovatele úplně jiné nároky. V první řadě by to měl být člověk spolehlivý a dochvilný. Když se domluvíme, že v šest odjedeme do Chorvatska, nechci, aby dorazil v devět s tím, že raději pojedem na Olšovec. Chci, abychom měli nějaká společná témata, nebo aspoň jedno. Chci aby se myl. Chtěla bych někoho k sobě věkem, protože mě nezajímá, že někdo píše písemku z dějáku ani co má starej Šmarda s prostatou. Já vím, jsem náročná.

Nakonec jsem na to přišla. Pán chce dámu na rukou nosit! To je jediné logické vysvětlení, kde mi štíhlost jako jediné kritérium při hledání spolucestovatele přijde opravdu opodstatněný. Že by můj ideální seznamovací inzerát zněl hledám svalnatého na společnou cestu životem?

O koních a drožkách

2. listopadu 2016 v 23:44
Kdyby se dějiny odehrály jinak tak by dnes bylo všechno jinak. A nebo taky ne. Některé objevy se prostě stanou. Ať dříve nebo později někdo přijde na stopu novým vynálezům a novým poznatkům. I kdyby Alexandra Grahama Bella cestou na patentový úřad přejela drožka se splašenými koňmi, dostavil by se ten den Elisha Gray a telefon by byl na světě. A nebo by to celé tak jako mnoho jiných záležitostí mohl zachránit Jára Cimrman.

Kdyby se splašili koně i v blízkosti Charlese Darwina byl by Richard Dawkins pravděpodobně označován za neowallacistu, což je nemilé, protože se to píše se dvěma el a kdo si to má pamatovat. I kdyby se dějiny odehrály jinak, stále bychom pravděpodobně mohli zatelefonovat spolužákům a optat se, jestli ta blbá evoluce bude v písemce. Ale tu písemku bychom psali v úplně jiném světě, než je ten náš.

Kdyby se pod kola drožky nešťastnou náhodou nachomýtl Antonín Dvořák, nikdy by nevznikla Novosvětská. Jméno Mona Lisa nikomu nic neříká. Hádejte, co se stalo mladému Leonardovi. A na světě už není nikdo, kdo by vzal štětec do ruky a zvládl namalovat ten nejslavnější úsměv všech dob.I v tom alternativním světě plném splašených koní a životu nebezpečných drožek zůstává každý z nás nenapodobitelným originálem.

Na motivy přednášky Marka Váchy (odkaz zde: https://www.youtube.com/watch?v=e473LUS3QAk)