Pojďme potmě

7. října 2016 v 23:45
Ve tmě se dějí věci, které nejsou vidět a které je dobré skrývat. Ve tmě slova a témata plynou jinak než za deního světla, v noci se dotýkáme jiných částí svojí duše než ve dne. Je to skoro jako kdyby se v nás naše duše otáčela kolem svojí osy. Za dne plánujeme, rozvažujeme, analyzujeme a večer se na povrch derou emoce, iracionalita a sny.

Život ve tmě budí strach, člověk neví, kdy kde do čeho vrazí, kde zakopne, spadne ze srázu a dál do hlubin, ze kterých není návratu. Tma živí strach, ale pro samou tmu ho nelze spatřit. Ve dne mě nikdy nenapadlo, že by se pod mou postelí schovávala příšera. Když je venku tma a svítí mi v pokoji jenom malá lampička, raději se pod postel nikdy nedívám. Určitě se tam schovává něco nevyslovitelně děsivého. Racionální část duše je zrovna v odsluní.

Říká se, že největší tma je vždycky před rozedněním. Doufáme v nové zítřky a nevíme proč vlastně. Taky se říká, že je lepší zapálit malou svíci, než proklínat temnotu. A když zapálíte malou svíci, už je vidět překážka nebo sráz, už nehrozí nebezpečí. Ale pod tu postel se stejně raději dívat nebudu.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 8. října 2016 v 11:24 | Reagovat

Pěkný článek, já taky nemám ráda tmu, a pod tu postel bych se raději nedívala...

2 Univer Univer | Web | 8. října 2016 v 20:02 | Reagovat

Já jsem ten šťastný člověk, který měl v dětství takovou tu postel s odklopovací matrací, takže z příšerky pod postelí jsem nikdy strach neměla :) Teď mi to ale připomnělo jeden Zenový Koán:

Jeden vesničan rozčileně přispěchal k zenovému mistrovi do kláštera: "Mistře, mistře! Máme veliký strach, v našem domě žije duch. Prosím tě, pověz mi, co mám dělat." Mistr klidně odpověděl: "Prostři ještě jeden příbor!''.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama